Historie svatebního podvazku

Historie svatebního podvazku sahá mnohem hlouběji, než byste nejspíše řekli. Jeho historie sahá ještě do dob, kdy svatební hosté doprovázeli nevěstu a ženicha až do jejich ložnice. Popřáli jim vše dobré, zkontrolovali ložnici a pro štěstí si pak domů odnesli tento malý kousek oblečení. 

Příběh svatebního podvazku

Věřilo se totiž, že ten, kdo svatební podvazek chytí, potom, co ho nevěsta hodí, bude mít štěstí a bude dalším, kdo se ožení. Byl to navíc důkaz, že byl sňatek úspěšně dovršen. Tradice pochází z Francie a traduje se zhruba od 14. století. Tato tradice se dochovala až do dnešních dnů, byť už si příliš nepamatujeme, proč. Je to ale rozhodně lepší, než jiný zvyk, u něhož se před svatební nocí z nevěsty strhávali svatební šaty, které se roztrhaly na malé kousky. Vlastně vše, co nevěstě hosté strhli, bylo považováno za nositele štěstí. 

Tradice, která přečkala staletí

Svatební podvazek nevěsty je skvělým dárkem, který může nevěstě darovat kdokoliv, ať už snacha, kamarádka nebo třeba družička. Podvazek se nosí na pravé noze, několik palců nad kolenem. Dříve, než se hodí mezi dav svobodných mužů, musí jej manžel přede všemi sundat rukama, dle tradic ale spíše svými zuby. Teprve pak jej hází do shluku neoženěných mužů. Svatební podvazek nemusí být bílý, klidně můžete použít modrý podvazek, ale klidně může mít i jakoukoliv jinou barvu. Mohou ho zdobit jemné mašle, nášivky, obruby, kamínky nebo krystalky. Podvazek může nosit po celou svatbu, pokud jí to však není pohodlné, může si jej nasadit až chvíli před tím, než jí ho manžel bude z nohy sundávat. 

 Nenechte tuto sedm století prováděnou tradici upadnout v zapomnění. Přináší štěstí. Bohužel ji podle posledních zvěstí dodržuje již jen 33% ženichů a nevěst, a to je ohromná škoda. Přeji jen to je romantická a veselá tradice.