Džíny zabíjí tepláky

I když se aktuálně udává, že za bankrot firem vyrábějících džíny může koronavir, ve skutečnosti je pravda někde jinde. Je sice možné, že koronavir situaci uspíšil, ale produkce riflí upadá již několik let. 

Již několik let se zavírají firmy, které rifle vyrábějí. Krach za sebou mají i tak známé značky jako Calvin Klein (2016) nebo třeba Diesel (v roce 2018). Letos finanční problémy má i slavný výrobce Levisek. 

Co za to může? 

Koronavirus jistě celé situaci neprospěl, a to z mnoha důvodů. Nebyla potřeba nakupovat a když už, tak se kupovalo oblečení na doma nebo na cvičení, což jsou ponejvíce tepláky. Tepláky však džíny ze scény vytlačují již několik let, nikoliv jen pár měsíců. Může za to skutečnost, že mladším ročníkům tepláky přijdou mnohem pohodlnější, milují sportovní módu a tak je zařadili do svého každodenního šatníku. Nemusí u nich tolik přemýšlet s dalším oblékáním. Jsou mnohem levnější a na trhu je pestrá nabídka těch nejrůznějších tepláků. 

Džíny jsou neekologické

Ohromným negativem je to, že výroba jedněch riflí je ohromně neekologická. Na jedny takové rifle totiž potřebujete 10 000 litrů vody. Už když vezmeme v potaz pěstování samotné bavlny. Ta je velmi žíznivá. K tomu, abyste získali jeden kilogram bavlny, potřebujete zhruba 10 000 litrů vody. Málokdo však ví, že produkce bavlny se aktuálně řadí k těm nejvíce znečišťujícím odvětvím na světě. Výroba riflí přitom pojme až 35% z celosvětové produkce bavlny. Další vodu výroba spotřebuje při barvení. Kromě toho přírodu znečišťuje chemikáliemi. Nejškodlivějším procesem vůbec je bělení nebo odbarvování, které spotřebuje nejenže další ohromné množství vody, ale i dost agresivní chemikálie.To je nejenže nehospodárné, ale i neekologické. 

Výroba džínů může být šetrná 

Budoucností pro džíny jsou moderní technologie, které mění nejen pěstování bavlny, ale i výrobu a zpracování denimu. Dostupné jsou tak džíny z organické bavlny. K barvení se užívají přírodní barviva, přičemž k barvení dochází s pomocí laseru.